Emotikony:
;-D :-D :-p ;-p ;-P 8-p >:-, =-> +-) :-B :-) ;-) :-)) :o))) :-D) :-] ;-] :-* B-| B-D 8-D 8-o :-/ .-/ ]:-( ]:-) :-@ :-[[ :-[ >:-[ :-? :-. :-{} =-{} 8-. :'-< :-( :-{ :'-( :-S 8-| .-( :-x

Skupina Honoris ukončila ke dni 4. 3. 2011 svou činnost.

Toto pole nevyplňujte (antispam): Toto pole nevyplňujte (antispam): Toto pole nevyplňujte (antispam):
>>> Následující tlačítko nemačkejte (antispam):

Celkem: 3312  
<< 31 | 32 | 33 | 34 | 35 >>

nepodepsaný 17.51:51 / 23. 01. 2006

Zde zadejte text zprávy.:-D

Geralt 13.08:43 / 23. 01. 2006

Ad voda: Kone maji vodu ve vybehu porad- vana plna vody. Ted v zime, kdyzzamrza, je v prubehu dne neustalekotrolovana a led odstranovan, aby konemohli pit. V mastali ma kazdy kunplastovou vanu o objemu 65 litru, dennedoplnovanou. Ani ji nevypiji. Zda se tonekomu malo? Honoris se o sve konepostarat umi - uz jen to, ze se vse mana povel zkusena zootechnicka s letypraxe u koni, mluvi za sve. Vedouciskupiny vi, co dela.

Clary.Aldringen 10.18:00 / 23. 01. 2006

- Tankred: Jak bylo zmíněno dole s problematikou Great Horse... určitě máš pravdu s tím, že to záviselo na majetku majitele. Taky v jiném fóru jsem nechal rozebrat otázku a vesměs bylo řečeno, že kolem tuny mít mohli. Teď by mě jen zajímalo jestli to byl jev obvyklý či méně častý (aneb kdo má v dnešní době tunového koně);-D

Tankred 10.06:42 / 23. 01. 2006

Teď mi tak došlo, že tady vymýšlíme hmotnost koní a ono to stejně nejspíš záviselo od toho, kolik kdo měl peněz. Bohatí měli koně velké (je mi jedno jak, Destrier byli na svou dobu velcí), nějaký zeman z nemanic byl asi rád, když si vzal koně, kterým před chvilkou orali jeho sloužící.

Tankred 09.24:43 / 23. 01. 2006

Nemůžeme ale brát středověké lidi a šlechtu, která byla poměrně dobře živená. Stačí si zajít na Pražský hrad a podívat se na hrobky Přemyslovců. Jsou tam i míry. Nejeden měl přes 180 cm. Ale tím vším chci říct, že okolo tuny mohli mít klidně.

Clary.Aldringen 09.16:09 / 23. 01. 2006

A, pardon, zapoměl jsem se podškrábnot...;-D

nepodepsaný 09.15:36 / 23. 01. 2006

-Tankred: Je to dost sporný, je známo, že chladnokrevníci jsou při své malé výšce poměrně těžcí, ale v tomhle fakt nevim, zkusim o tom něco zjistit. Je potřeba brát v úvahu velikost středověkkých lidí, takže nepočítám s tím, že by 170 cm rytíř měl 200 KVH koně...

Clary.Aldringen 09.08:18 / 23. 01. 2006

Můj má 180 KVH je to napůl ČT s Holštýnem a blíží se to k těm sedmistům...

Tankred 09.07:19 / 23. 01. 2006

S tou váhou bych si dovolil nesouhlasit. Viděl jsem na vlastní oči několik Percheronů. Jeden hřebec měl 1.400 kg, klisny měly mezi 1.000 kg - 1.200 kg. To samé, ne-li větší, jsou Shirští koně.

čápče 23.00:26 / 22. 01. 2006

Hezký příspěvek, Pavle, v zásadě souhlas. Jen s tou váhou koní to opravdu nebylo tak horký. Třeba můj kůň má skoro 170 cm a na ČT je docela mohutný a přesto váží cca 550 kg. Ale z vlastní zkušenosti vím, když vás ve cvalu sestřelí kůň, tak ani nemusí být tak těžký, ale ta kinetická energie udělá svoje. Já jednou na turnaji do poslední chvíle věřila, že se mi kůň vyhne, takže to skončilo direktem a já letěla dobře 3 metry (aspoň tak mi to vyprávěli :o))) ). A to byl jen malý andalusan, který mohl mít tak 400 kg...

???-Fefi: 17.03:39 / 22. 01. 2006

mno slyšela jsem,že vodu pořád nemaj

Pavel B. 13.51:29 / 22. 01. 2006

Ja jsem zase slysel, ze jezdci byli sesikovani s lucistniky - nastridacku. Mohli tedy kdykoliv vyjet k protiutoku. Nejsem si jist vahou koni, ale mozne to je...

Clary.Aldringen 12.08:41 / 22. 01. 2006

:-D :-D :-D

nepodepsaný 11.40:37 / 22. 01. 2006

Andreo já se z tebe po... ;-)

Clary.Aldringen 10.40:24 / 22. 01. 2006

Jj, jenom bych doplnil, že Anglický král nechal své rytíře sesednout a vytvořil znich nárazovou zónu před lučištníky, jinak by dozajista také vyrazili proti Francouzům (rytíři byli touhle svou neukázněností pověstní, neplatilo to snad jen pro řádové rytíře) a váha koně je zde trochu nadsazená... středovecí koně nebyli tak vysocí, proto bych si dovolil odhadnout váhu k sedmiseti kilogramům..., ale jinak úplná pravda...

Andrejka :+) 21.36:58 / 21. 01. 2006

Ahoj Pájo.......:-D :-D

Pavel B. 16.53:13 / 21. 01. 2006

chtel bych upozornit, ze slovo rytir je odvozeno od nemeckeho vyrazu pro jezdce! Rytir, jak bylo jiz nekolikrat zmineno, byl od malicka cvicen k boji s kopim a s ruznymi prirucnimi zbranemi a to predevsim s mecem (coz bylo znameni jeho bozi opravnenosti, ale jak jiste vite i bible se da vylozit nekolika způsoby) =-> byl schopen bojovat na zemi i na koni! K bitve u Krescaku: podle meho meli anglicane na sve strane mnoho vyhod, jako treba nemuseli se presouvat pred bitvou, coz musela francouzska strana. Meli vyhodu lucistniku s dlouhymi luky (ktere byly povestne svou ucinnosti, nektere soudobe pokusy ukazaly, ze jejich pruraznost byla srovnatelna se stredovekymi kusemi z rohoviny a velrybich kostic, ale jejich kadence byla cca 3x vetsi - tzn. 6 strel za minutu). Dalsi nevyhodou pro Francouze a jejic spojence byla poloha souperici strany - na kopci, coz mohlo byt pro jejich oddily unavnou prekazkou. Posledni a nejdulezitejsi nevyhodou F. byla jejich neukaznenost. V dobovych pramenech se pise o rytirich, kteri prijizdejice do vravy se pousteji do bitvy s pechotnimi lucistniky bez jakekoli taktiky. Neuzivaji formaci a necekaji na sve druhy jedouci na konci konvoje. Byli si tak jisti vyhrou, ze nedbaly rozkazů, protoze bitva se mela konat, po dohode s Anglicany, druhy den rano. Podle pramenů se dostali Francouzi na primy kontakt s Anglicany pouze jednou a byli odrazeni pripravenou jizdou... Taktika tezkoodenců byla, alespon tak jak ji znam, tato: rytiri vyrazeli proti sobe v radach bok po boku druheho s rozestupem, tak aby vznikla mezera pro souperova jezdce. Snazili se dostat protivnikovi na jeho levou stranu, tudiz byli chraneni stitem =-> drevec byl prelozen pres hlavu kone. Po zlomeni kopi tasil rytir prirucni zbran a snazil se probit radami nepratel zpet na svou stranu. Podle nekolika zapisů v kronikach, zdatny jezdec vykonal tuto "pout" maximalne 3x. Pechota ve vetsine pripadu mela za ukol dostat sveho pana - spadne-li z kone, z vravy a poskytnout mu valecneho kone - pokud byl v jeho majetku. Rytir byl urozeny - slechtic, proto v jeho podvedomi nebyl pesak zadny souper. Uz jen vaha kone, ktera byla kolem 1 tuny, budila respekt. Je jasne, ze tuna pohybujiciho se masa se nezastavila o prvni radu pesaků. Tvrdi se, ze jeden dobre ozbrojeny (v zavislosti na majetku) rytir dokazal behem bitvy pobit na 50 pesaků. Rytiri se behem svych vybojů setkavali s různymi taktikami - Evropanovi vyhovovaly plane, ale napr. Skotove pouzivali partizanskou taktiku, Welsane pouzivali extremni luky, v bitve se pouzivali cirkvi zakazane kuse a Arabove vyuzivali lehke jezdectvo s luky asijskeho typu, Proti nim vymysleli krizaci tuto taktiku: pred sve kone, s do te doby neobvyklymi maskami z kuze nebo plechu a odenymi v cabrakach z kouzků nebo kůze, predstavovali kusijniky - kteri meli za ukol vyradit z boje arabske lucistniky a pred ne muze s velkymi stity, kteri chranili jak kusijniky, tak i pro rytire nezbytne kone. Presto umrti koni nebylo vyjimkou. Tehdy opesaly rytir vyuzival sveho zvetseneho stitu v pokleku a kopi pouzival jako piku...

Fefi - Karolína 21.13:12 / 20. 01. 2006

... AHOJDA.... naši koně mají vodu pořád!!!!! a mají ji tolik, že ji ani nestihaj všechnu vypít!!!!!... ještě nějaký dotaz...

Clary.Aldringen 20.46:06 / 20. 01. 2006

Ten můj určitě...;-D

Karolína 20.17:23 / 20. 01. 2006

Ahojda jak se vede už maj koně vodu???

Clary.Aldringen 19.10:21 / 20. 01. 2006

To nikdo nepopírá... Koneckonců, mě by šéf taky neplatil kdybych nedělal to co se po mě chce;-D

čápče 18.21:34 / 20. 01. 2006

Asi si trošku nerozumíme, já jsem neřekla, že rytíř na zemi nebyl schopen bojovat, to v žádném případě! To by rytíři byli sami proti sobě. A že válka ve středověku měla svá pravidla, to taky nepopírám. Konec konců, to je jediné vysvětlení tak nízkého počtu mrtvých rytířů, že? Ztráty začaly být ve chvíli, kdy se jedna strana rozhodla tato pravidla nerespektovat (proto jsem zmiňovala Kresčak, ale svým způsobem by se to dalo vztáhnout třeba i na bitvu u Nikopole, i když uznávám, že to byly hodně jiné podmínky - ale tady mi jde o to: ti rytíři byli zvyklí bojovat nějak, s určitými pravidly a Turci jim udělali dost velkou čáru přes rozpočet). Taky jsem nechtěla říct, že by rytíři byli jen tupí bijci. Ale vzhledem k tomu, s čím se obvykle setkávám, tak mi přišlo dobré trošku zdůraznit, že to byli HLAVNĚ válečníci, což se v tom romantickém oparu poněkud ztrácí.

Clary.Aldringen 17.50:17 / 20. 01. 2006

Je rozdíl umřít a umřít. Při velice nízké úrovni tehdejšího zdravotnictví mohla smrt nastat několik dní a dokonce i týdnů po bitvě. Co se výcviku týče tak nějakej výcvik měli jedině střelci, jinak doproved rytíře býval obvykle panoš, který byl také jezdcem.Šlo zkrátka jen o ekonomickou stránku věci. Kdo byl natolik majetný, že si mohl dovolit meč a zbroj, ten si obvykle mohl dovolit i koně a jen blbec by si ho nepořídil. A že rytíř, který byl shozen z koně není schopen dalšího boje je mýtus, který se absolutně nezakládá na pravdě a i celoplátoví rytíři patnáctého století byli schopni bojovat pěšo. Pokud chceš historické příklady, milerád posloužím, teď se mi však nechce vstávati od rozdělané práce a hledat to v knize...Tím chci jen říct, že rytíři nebyli jen tupí a suroví válečníci, ale že i válka měla svá jistá pravidla. A co se mrtvých na turnaji týče, i dnes se občas při sportu někdo zabije a turnaj byl vyloženě bojový sport, takže se není co divit. I v dnešním historickém šermu se najde dost mrtvých (moje osobní zkušenost to naštěstí není, ale znám pár lidí, kteří to zažili)

čápče 17.13:55 / 20. 01. 2006

Turnaje jsou mnohem staršího data, než ze 13. století. S oblibou se uvádí kronikářská zmínka o smrti Godefroy de Preuilly r. 1066, označeném za vynálezce turnajů. Pravda, z toho plyne pouze to, že existovaly bojové hry, nazývané turnaje, které nějaká pravidla měly. Že to nebylo na ohrazeném kolbišti a rozdíl od skutečné bitvy byl minimální, je věc, na které se shodneme. Vývoj byl ale kontinuální a 13. století žádný mezník nebyl. Tím mluvím o Evropě, ne o Čechách, zde 13. století samozřejmě představovalo mezník zásadní. Zranění a úmrtí na turnajích byla poměrně běžná po celou dobu jejich existence. Krásný příklad je Nová rada od Smila Flašky z Pardubic, kde kůň popisuje turnaje. A ta pochází z konce 14. století (napsaná byla pro mladého Václava IV.)Pěchotu bych tolik nepodceňovala. Samozřejmě tam byli lidi bez jakýchkoli zkušeností, ale část pěchoty logicky musel tvořit doprovod rytířů, a takoví za sebou nějaký výcvik určitě měli. Že se rytíři s pěchotou zrovna nemuseli je jasné a že rytíři byli schopni převálcovat i vlastní pěšáky je taky fakt. Já jsem jen chtěla říct, že pokud už nějaký rytíř v bitvě zahynul, tak to nejspíš bylo proto, že ho nějaký pěšec dostal dolů z koně a utlouk, než že by to byl jiný rytíř.

Clary.Aldringen 15.50:49 / 20. 01. 2006

Tak nejprve k dobám. Pravidla turnaje se ustálila začátkem 13. století, předtím to byla regulérní řež na poměrně rozlehlé ploše s minimem pravidel, jíž se rytíři účastnili hromadně a všichni najednou, to pak zajisté bylo mnoho zranění a spousta smrtelných. Bitva u Kresčaku 14. století, dlouhé anglocké luky... o tom se bavit nechci.13. století: rytíř = někdo kdo byl celý život cvičen v bojipěšák = většinou sebraná zemská hotovost, sedlák, který na sebe oblík prošívku, vzal si do ruky kopí, kyj, cep či jinou zbraň a bez vfýcviku vyrazil do bitvy.Je asi jasné, že účinek jakékoliv tehdejší zbraně je naprosto jiný na těžce obrněného rytíře a na nedostatečně chráněného pěšáka. Navíc byla jiná kvalita zdravotní péče jiná pro rytíře a jiná pro pěchotu, takže pěchota se v bitvě moc šetřit nedala (prakticky tam byla proto, aby měli koně rytířů po čem chodit) a navíc to nemělo žádné ekonomické výhody. Dalším aspektem byla jistá zášť mezi jízdou a pěchotou, prostě se navzájem neměli moc v lásce.

Celkem: 3312  
<< 31 | 32 | 33 | 34 | 35 >>

Nikdo se ještě nestal nesmrtelným svou leností.
-- Benjamin Franklin
Hidden download of images (pre-loading): hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg
Skupina Honoris ukončila ke dni 4. 3. 2011 svou činnost.