Emotikony:
;-D :-D :-p ;-p ;-P 8-p >:-, =-> +-) :-B :-) ;-) :-)) :o))) :-D) :-] ;-] :-* B-| B-D 8-D 8-o :-/ .-/ ]:-( ]:-) :-@ :-[[ :-[ >:-[ :-? :-. :-{} =-{} 8-. :'-< :-( :-{ :'-( :-S 8-| .-( :-x

Skupina Honoris ukončila ke dni 4. 3. 2011 svou činnost.

Toto pole nevyplňujte (antispam): Toto pole nevyplňujte (antispam): Toto pole nevyplňujte (antispam):
>>> Následující tlačítko nemačkejte (antispam):

Celkem: 3312  
<< 28 | 29 | 30 | 31 | 32 >>

čápče 16.14:50 / 16. 01. 2006

A za nick se neschovávám, zeptej se Ediho alias Tomáše Mangela, kdo je čápče ;-)

Tankred 16.11:23 / 16. 01. 2006

Pak je mi to skutečně líto, protože i z Tvých příspěvků, pokud bych se nezeptal, by se dal získat dojem jakéhosi všeználkovství a jakéhosi okouzlování encyklopedickými znalostmi. Ale nikdy by mě nenapadlo jakkoli Tě sestřelit. I kdyby to mělo být jen kvůli tomu, že v každém příspěvku tady nesu své jméno na trh. Já bych to ale neudělal, ani kdybych se schovával pod nickem. Přišlo by mi to pod úroveň. Možná Ti to bude znít nadneseně, ale já se snažím turnaj žít. Klidně si projdi veškeré mé příspěvky tady.

čápče 16.01:48 / 16. 01. 2006

tón jsi špatně nevycítil, ale já jsem z Tvých předchozích rozkladů získala dojem jakéhosi všeználkovství, což mi moc pod nos nešlo. První věc, kterou jsem se coby začínající historik naučila, je velká opatrnost ve formulacích a jistá pokora vůči tématu. A byť se turnaji zabývám už celkem dlouho, nečiním si rozhodně nárok na encyklopedické znalosti v té věci a myslím, že by se našlo celkem dost lidí, kteří by mě utřeli levou zadní. Například letopočty z rukávu nesypu ani náhodou...

Tankred 15.54:49 / 16. 01. 2006

Našel jsem to v jedné knize a taky jsem si pak zkusmo zadal do google. Když se mi to potvrdilo, napsal jsem. Nečtu ani ve francouštině, ani v němčině. A co si budeme povídat, česká literatura není přesná a to ani v překladech. Viz třeba hesla Kvintana a Roland. Rozumíš, takže víš o čem mluvím. Rád se nechám opravit, v žádném případě nechci a nikdy nebudu tvrdit, že jsem ten nejchytřejší. Jen je mi líto, žes použila ten uštěpačný tón. Už jsem začal jásat, že bude velmi zajímavá diskuze a že se něco naučím. Jestli to dobře chápu, ty historii studuješ nebo jsi studovala, já se snažím mezery zalátat po volných chvílích, ke všem těm povinnostem, které mám. Jenže to asi nepůjde. Je to škoda a všiml jsem si toho na všech netových diskuzích. Jakmile je možnost schovat se za nick, je tak snadné někoho odstřelit. Jestli jsem tón vycítil špatně, pak se za to, co jsem napsal, omlouvám.

čápče 14.40:30 / 16. 01. 2006

Tankrede, tos´ myslel vážně, že buhurt byl souboj opěšalých? To by mě moc zajímalo kdes to sehnal...Asi máš taky trošku zmatek v názvosloví, co? Takže to vezmeme popořádku. V zásadě existují dva typy rytířských her: jeden proti jednomu a skupina proti skupině. Střet jeden proti jednomu je latinsky juxta, francouzsky joute a německy a odtud česky tjost. Střet dvou skupin rytířů na KONÍCH je právě buhurt. A vlastně právě buhurt je ten "pravý" turnaj, protože právě tyto hromadné střety se nazývaly torneamentum a česky "turnej". Ovšem němčina vytvořila slovo vlastní - "buhurt". Středověká čeština to přejala ve slovese burdovati, čímž se míní účastnit se turnaje. Ve staré němčině je toto sloveso v podobě "buhurtieren" nebo "einen buhurt REITEN". A to by mě moc zajímalo, jak by se dalo "reiten" bez koně...Pokud bys mi chtěl oplatit otázku, kde jsem to vzala, pak věz, že toto lze nalézt v Gebauerově staročeském slovníku, potažmo ve Staročeském slovníku jako takovém (to je prosím pěkně instituce Akademie věd).

čápče 14.03:12 / 16. 01. 2006

a pro dobu lucemburskou samozřejmě ještě Spěváček. Něco by se možná našlo i ve Fialovi (Přemyslovské Čechy, Předhusitské Čechy), i když ten jde spíš po politických dějinách.

čápče 13.57:55 / 16. 01. 2006

pro salome: pokud scháníš literatutu o rytířích, tak je fakt, že v čských luzích ahájích je to prstíčkem hrabat, špendlíčkem kopat. Ale něco se přece najde. Kromě Neděle u Bouvines, kterou zmiňoval Tankred, by se dala použít Česká šlechta ve středověku, útlé to dílko Josefa Macka, vyšlo počátkem 90. let v nakl. Argo. Něco je také ve sborníku Středověký člověk, editoval Jacques le Goff. V Argu už vyšel i jakýsi pendant tohoto sborníku pro české podmínky pod jménem Člověk českého středověku (Nodl, Šmahel). Jinak různě podrobné stati jsou obyčejně v syntetických dílech o historii. Takže v edici tzv. Leichtrovek (autoři Václav Novotný a pro lucemburskou dobu Šusta (přesné názvy nevím, ale pod autory by to mělo být bez problémů k nalezení), pak z českých autorů Šmahel, Kavka, Macek (ale to spíš až Jagellonci), Žemlička. A v každé knížce máš obvykle bibliografii, tak pátrej :-)Pokud čteš ve francouzštině a němčině, tak moje knihovna obsahuje několik desítek knih k tomuto tématu. Tak jestli máš zájem, stačí říct, můžem to prokutat, jestli by bylo něco, co by Ti pomohlo. Já jsem z Prahy.

Tankred 13.40:37 / 16. 01. 2006

Pro Viléma: S takhle slavným jménem máš docela dobrou šanci. Zkus se přidat k nějaké skupině hist. šermu. Pak už to půjde samo, pokud jsou dobří, určitě Ti pomůžou.

Salome 13.09:27 / 16. 01. 2006

Mnoho vzácných faktů a rad.Je tu málo místa na díky,ale vidím,jak tě hluboce zajímá historie.Díky.Vše absorbuji a zpracuji.

Vilem 14.32:01 / 15. 01. 2006

Chci se stát rytířem,jako ty.S čím mám začít?

Tankred 13.51:11 / 15. 01. 2006

Rytířských ctností bylo mnoho a nedá se říci, že byly některé upřednostňovány, vyjma osobní statečnosti. Statečnost tedy byla na prvním místě, ostatní byly sobě rovné. Pak musel být takový rytíř velkorysý. Mnou již zmíněný Guillaume le Marechal, když vítězil na turnajích, za svou výhru nechal opravit zbroj, případně koupil nového koně a zbytek rozdal potřebným nebo proslavil (od slova slavit, ne slavný) se svými turnajovými protivníky. Ale to by bylo málo. Nádhernou ukázku rytířské velkorysosti, byť to nebyl rytíř, prokázal Salah ad Dín, Saladin, při obléhání Jeruzaléma. Bailian z Ibelinu mu dal v bitvě u Hattínu slovo, že proti němu nepozvedne zbraň, on mu za to nechal jeho panství ve Svaté zemi. Jenže obránci Jeruzaléma na něj tolik naléhali, aby se postavil na obranu, že si vyžádal u Saladina slyšení, celou situaci mu vyložil, Saladin ocenil jeho upřímnost a slibu jej zprostil, při zachování majetku. To je ukázka rytířské velkorysosti par excelanse. Další takovou velmi ceněnou ctností byla i slitovnost. A to jak s chudými nebo nemajetnými, ale i s protivníkem v boji. Rytíř, alespoň do určité doby, nikdy záměrně nezabil svého protivníka. Můžeme samozřejmě polemizovat s tím, že pak se lépe žádalo výkupné, ale je to tak. V bitvě u Bouvines došlo k tomu, že jeden z rytířů Oty IV Brunšvického ležícímu francouzskému rytíři vrazil do oka zkrze hledí trojhrannou dýku a tím ho zabil. Předtím však prý jak v amoku křičel: zabíjejte Francouze, zabíjejte Francouze. Když tohle udělal, francouzští rytíři se na něj vrhli a doslova ho ubili. Z německých rytířů mu nikdo nepřišel na pomoc, pohrdali jím pro nejdříve projevenou nenávist a pak pro vraždu. Dalšími ctnosmi byla věrnost a to ať už Bohu, lennímu pánovi nebo dámě svého srdce. S Bohem se nežertovalo, i když někteří byli ve víře řekněme chladnější než jiní, ostatní se většinou řídilo podle momentální situace a třeba i podle toho, kdo víc zaplatil nebo nabídl výhod za přidání se na stranu protivníka. To se hodně dělo za stoleté války. Vezmi si jen situaci, že v té době král Anglie byl nejen suverénem, ale zároveň i přes svoje državy na pevnině i lenníkem krále Francie. A to ani nemluvím o tom, že byli příbuzensky provázáni. Proto jsou dnes v erbu králů Anglie francouzské zlaté lilie na modrém poli. A tresty? Nejvyšším trestem bylo zbavení erbu. Za nějaký zvláště hanebný čin byl rytíři odejmut kůň, sundány ostruhy a jeho štít byl zašlapán do bláta. To podle mě bylo asi nejhorší. Mezi další tresty padá v úvahu odejmutí léna, zbavení majetku, uvržení do vězení nebo vyhnání. Tady však mohl panovník projevit velkorysost, z vězení takového rytíře povolat ven a vrátit mu jeho statky. Mohl, ale nemusel. Také ho mohl jen políbit na důkaz odpuštění, ale majetek si nechat. To, co tady píšu, platí opravdu jen pro dobu gotiky a ještě s výhradami. Je zde málo místa na to, aby se daly obsáhnout všechny aspekty.

12.05:29 / 15. 01. 2006

jakej byl V.Bořánek?;-]

Salome 23.16:19 / 13. 01. 2006

Velmi děkuji za tvoji ochotu mi poradit.Dozvěděla jsem se mnoho faktů.Jak byly seřazeny rytířské ctnosti?A jaký trest za pochybení?

Tankred 09.07:50 / 13. 01. 2006

Je opravdu těžké říci, jak probíhal souboj rytířů. Zase to bylo trošku jinak na turnajích v pozdější době, řekněme zhruba od XIV. stol a jinak ve skutečném boji. Vždy však bojovali naplno s cílem zvítězit. Mnoho se nelišily turnaje od skutečného boje v pozdní době románské a v ranné a vrcholné gotice. Nemá asi cenu popisovat skutečný boj v bitvě, ale i tam bojovala šlechta víceméně jen mezi sebou a víc, než zabít protivníka, je zajímalo to, že ho mohou zajmout a po bitvě pak žádat výkupné. Pokud se jim podařilo zajmout někoho opravdu důležitého, byl to zlatý důl. V turnajích platilo víceméně to samé. Zpočátku žádná kolbiště neexistovala, rytíři proti sobě najížděli s ostrými kopími a ve trysku, žádné hraní se netrpělo. Boj probíhal naplno dalšími ostrými zbraněmi, takže rytíři byli nejen zajímáni, ale zhusta i umírali. Tím, že neexistovala žádná kolbiště, mockrát se stalo, že se boj dostal i do okolních polí, sadů, vinic, ale i vesnic, jistě k nemalé radosti vesničanů. Jedním z nejslavnějších turnajových rytířů, který ale vynikal i lenní věrností a vůbec všemi ctnostmi natolik, že se stal prvním rytířem Anglie, byl Guillaume le Maréchal. Teprve později se turnaje přenesly do kolbiště a tady je popis zbytečný, protože se od sebe kraj od kraje lišily, ale velmi dobrý obrázek si můžeš udělat podle filmu Příběh rytíře. Pokud si odmyslíš kostýmy, tak organizace turnajů a průběh je hezky ukázán. Buhurt je hromadný turnaj opěšalých rytířů, VĚTŠINOU tupými zbraněmi opět stylem, padni komu padni a podle toho vypadaly i výsledky. Přestože byly používány tupé zbraně, rytíři i při buhurtu umírali. Zkus si sehnat knihu Neděle u Bouvines 27.července 1214, napsal Georges Duby, vydalo Argo. Tato bitva je nádhernou ukázkou rytířství a rytířského vedení bitvy jako turnaje, tzn. že se tam tyto dva aspekty natolik prolínají, že se tato bitva může nazývat turnajem, přestože jde o bitvu se vším všudy. A jen perlička nakonec. Je zdokumentováno na mnoha případech, že se bitev, ale i turnajů, účastnili i někteří duchovní. Protože oni však nemohli prolít krev, nebili se mečem, ale nějakou "tupou" zbraní, např. palcátem. :o)))

Geralt 00.37:48 / 13. 01. 2006

Literaturu neporadim. :-( Mne kdysipujcil knizku nas dejepisar na gymplu,coz je nejakych 10 let zpatky (fuj, touz je let...). Nepamatuji se, jak sejmenovala. Neco kolem heraldiky. Nebylajen o rytirich, ale obecne o slechte,slechtickych titulech, jejich ziskavania dalsich vecech. Jak puvodni ceske, takrakouskouherske v kontextu se zapadnimizvyklostmi.

Salome 14.55:45 / 12. 01. 2006

Jsi opravdu v obraze,je to dík a kompliment nejednou...píšu do diplm.teď právě období 1214-tj.VáclavI.král rytířů,nové cítění-gotika.Nevíš,jak probíhal takový souboj rytířů?Zápasilo se plochou stranou meče?A proč?Aco je "buhurt".díky moc.

Tankred 14.46:34 / 12. 01. 2006

Děkuji. Jen musím doplnit. Vyjma Templářu byli ostatní Řády zároveň i špitální, tzn., že krom ozbrojené ochrany poutníků do Svaté země se zabývali i léčením a ostatní charitativní činností. Templáři byli zpočátku čistě bojový řád, který se pak zabýval i obchodní činností a nesmírně zbohatnul, na což taky díky momentální chodobě Filipa IV Sličného, krále Francie, doplatil. Ale to už je jinde. Chtěl jsem jen opravit tu nepřesnost s tím, že to byly čistě bojové řády. Nebyly.

Lorrelay 12.43:29 / 12. 01. 2006

Tankredovi: klobouk dolu za znalosti

Tankred 08.55:12 / 12. 01. 2006

Trošku se vložím do debaty o rytířství. Musí se oddělit dva aspekty a to, že byli rytíři stavem, tzn. pasováním do rytířského stavu a to buď složením zkoušky, za věrné služby anebo za prokázanou statečnost. Vždy to byli synové šlechtických rodů. Dále zde byli rytířské řády a to je důležité pro tu Vaši debatu. Řádoví rytíři se dělili na laické bratry a tzv.zasvěcence, kteří prošli slavnostním přijímáním do stavu, kde skládali mimo jiné i slib čistoty, který je zavazoval k tomu, že nepoznají ženu. Tito rytíři se stali bojovými mnichy a v podstatě žili klášterním životem. Takové řády vznikaly při křížových výpravách ve Svaté zemi a můžeme sem zařadit Templáře, Johanity (dnešní Řád maltézkých rytířů), Řád německých rytířů, ale jsou i další. Uvádím zkrácené názvy, protože jsou pod nimi více známi. Laičtí bratři se tedy ženit vyjímečně mohli, vždy však museli žádat představeného řádu, zasvěcenci nemohli. Na doplňující otázky rád ještě odpovím. S literaturou to není jednoduché, kniha o šlechtickém rytířství snad není, alespoň o ní nevím, o rytířských řádech je knih dostatek, nejvíce snad o Templářích. většinou mají v názvu buď název řádu nebo zmínku o rytířství.

Salome 22.13:39 / 11. 01. 2006

Děkuji za odpověď.Některé rytířské řády měly výhradně celibát.A nemůžeš mi doporučit nějakou literaturu?Píšu 12-14stol.

nepodepsaný 16.50:22 / 09. 01. 2006

;-] :-] ahoj rytíři a vy všichni ze skupiny...jste sssssssssssuuuuuuuuuuuppppppppppéééééééééérrrrrrrrrrrrrrrrrr:-D ;-D :-B :o))) :-D)

Geralt 23.11:24 / 07. 01. 2006

Salome: Kdysi jsem se snazil najit necoo slechte a o povysovani do slechtickehostavu apod. kvuli hram na hrdiny (Dracidoupe). Nikde jsem nenarazil, ze by tobyl problem. U nas rytir patril k nizsislechte spolu s zemany a vladyky, titulnebyval dedicny. Proc by se zenitnemohl? Leda by to byl rytir nejakehoradu, kde by to bylo v rozporu snejakymi pravidly. Jiny duvod me nenapada.

Salome 13.41:12 / 06. 01. 2006

Dlouho jsem tu nebyla.Zdravím.Prosím o odpověď-Směli se rytíři ženit?,.Není to jen otázka z plezíru,nebo z vdavekchtivosti,ale píšu diplomku.Načetla jsem dost rozporuplných písemností.Snad tu je nějaký rytíř?!

inka 17.04:30 / 05. 01. 2006

zduřřřřřřřřřřřřřř>:-, >:-, 8-D 8-p 8-p ;-D :-{} :-{} :-{} ;-) ;-)

inka 17.04:27 / 05. 01. 2006

zduřřřřřřřřřřřřřř>:-, >:-, 8-D 8-p 8-p ;-D :-{} :-{} :-{} ;-) ;-)

Celkem: 3312  
<< 28 | 29 | 30 | 31 | 32 >>

Na toto světě není ni jistého mimo smrt a placení daní.
-- Benjamin Franklin
Hidden download of images (pre-loading): hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg hiddenImg
Skupina Honoris ukončila ke dni 4. 3. 2011 svou činnost.